Pořízení psa

Podle statistiků je v Česku kolem jednoho a půl milionu psů, to by znamenalo, že psa chová přibližně polovina domácností. Jakou roli v těchto počtech hraje Vysočina – je tu hodně pejskařů?

Statistiky týkající se počtu psů na Vysočině v porovnání s jinými kraji mi známy nejsou. Značná část psů chovaná na venkově slouží k hlídání domů, ve městech se zase stávají společníky, kde při pořizování sehrávají roli i finanční možnosti majitelů. Celosvětově však pořizování domácích mazlíčků kopíruje růst životní úrovně a potřebu mít u sebe spřízněnou duši.

Které rasy patří v našem kraji dle vašich zkušení mezi „favorizované“?

Naši ordinaci nejvíce navštěvují majitelé yorkšírských teriérů a jezevčíků. Další z početněji zastoupených plemen jsou němečtí ovčáci, labradorští retrívři, pudli, čivavy a angličtí kokršpanělé. Všeobecně ve městech jsou z praktických důvodů upřednostňovaná menší plemena.

Převažují psi s „papíry“ nebo spíše „obyčejní voříšci“?

Ošetřujeme 6x více čistokrevných plemen oproti křížencům. Ale pouze část majitelů psů s průkazem původu absolvuje chovatelské výstavy a ještě menší množství se zabývá jejich chovem.

Které plemeno je nejtvrdohlavější? Nejnáročnější? Nejnáchylnější ke změnám počasí? Které se hodí k dětem? Do bytu?....

Nelze stanovit, které plemeno je nejnáročnější a nejtvrdohlavější. Jsou velké rozdíly v povaze psů v rámci jednoho plemene a i u sourozenců. Určitě je potřeba si uvědomit, k čemu bylo naše vyhlédnuté plemeno šlechtěno, od loveckých psů očekáváme silný kořistnický pud, služební plemena budou rádi za pracovní vytížení, plemena společenská byla vyšlechtěna vyloženě k potěšení majitelů. Psy krátkosrsté a bezsrsté je vždy dobré před nepřízní počasí chránit, naproti tomu většina osrstěných plemen chovaných celoročně venku se srovná i s extrémními výkyvy počasí. V temperamentu je určitě rozdíl  mezi belgickým ovčákem a anglickým buldokem, v otužilosti mezi aljašským malamutem a německým pinčem, v dominanci mezi rotvajlerem a grifonkem. Budeme-li absolvovat výstavy se psem, u něhož se provádí úprava srsti, je potřeba počítat i s každotýdenním koupáním a vyčesáváním. Není plemeno, které by nebylo vhodné pořizovat do rodiny s dětmi, vždy záleží na majitelích, jak zvládají jeho výchovu a respektují povahové vlastnosti.

Na co bychom se měli připravit, než si psa pořídíme?  Co si opatřit, jak upravit byt, dům?

Pořizujeme-li psa do bytu, bohatě postačí pelíšek (pokud pes nespí s námi v posteli), přístup k pití a kvalitní stravě. Budeme-li psa chovat na zahradě, je vhodné pořídit kotec s dobře zateplenou boudou. Ať již budeme mít psa v bytě, anebo na zahradě, nesmíme  zapomenout, že nejdůležitější pro každého psa je častý kontakt s námi.

Jak by měla vlastně vypadat taková povinná výbava pejskaře?

Jako povinná výbava je v městských vyhláškách většinou uveden obojek, vodítko a náhubek, ale nejsou to vždy ty nejdůležitější věci. Zvláště pro výcvik, ať již lovecký, sportovní nebo pracovní, je spousta dalších doplňků.

Na kolik peněz přijdou měsíční výdaje na „průměrného“ psa?

Základní výdaje se sestávají z ceny psa, chovatelského vybavení, krmení, poplatku obci a zdravotní péče. Jsou velmi individuální, pes chovaný na zahradě na vesnici nás měsíčně vyjde na několik stokorun. Máme-li však psa ve městě, jezdíme s ním na výstavy,krmíme superprémiovým krmením, musíme počítat s tisícikorunami. Dojde-li k vážnému onemocnění anebo k úrazu, může nás léčba také stát nezanedbatelnou finanční částku. K pořízení jakéhokoliv zvířete musíme vždy přistupovat zodpovědně, zvážit, zda jsme mu schopni zajistit zázemí po finanční i časové stránce.

Stejně jako se neustále zdokonaluje zdravotnictví, jde dopředu i obor veteriny.  Služby veterinárních ordinací již běžně zahrnují rentgen, sonograf, ultrazvuk, zubní vrtačky… ? Není to tak, že psa zbytečně polidšťujeme – dříve to byl lovec, hlídač…  Je to v pořádku?

Veterinární medicína, podobně jako spousta ostatních oborů, udělala velký krok dopředu. Technické vybavení a zákroky, o kterých se před 2 desetiletími ani na špičkových pracovištích nesnilo, jsou nyní běžnou součástí soukromých praxí. Určitě je dobré, že je možné majitelům psů nabídnout kvalitní péči o jejich kamarády. Vždyť ve většině případů se mezi nimi vytvoří silný citový vztah, který přináší oboustranné potěšení a obohacení našeho života.

Vybaví se vám nějaký složitý případ, u kterého jste musel jako veterinář zasahovat v souvislosti se psem – poranění, složitý porod… apod.?

Naše povolání je velmi pestré a prakticky denně se setkáváme s velmi zajímavými, pro pacienty a jejich páníčky však někdy velmi nepříjemnými případy. Řešíme komplikované úrazy, zlomeniny, ortopedické problémy, těžké porody, neurologická a orgánová onemocnění. Našimi pacienty jsou nejen psi, ale i kočky, drobní savci, plazi, volně žijící i hospodářská zvířata. Přesto mě někdy překvapuje schopnost psů pozřít neuvěřitelné předměty, což je  způsobeno hltavostí a konkurenčním bojem o svoji potravu. Mezi vyjmutá tělesa ze zažívacího traktu se řadí hopíci velikosti tenisového míčku, velké osušky, kůže divokého prasete i trojzubec na opékání špízu.

Na jednu stranu věnují majitelé psům maximální péči, na druhou stranu ochránci zvířat varují před narůstajícím počtem týraných psů. Proč tomu tak je? Máte i vy podobné zkušenosti, byl jste v poslední době u případů týraných psů…?

Ve většině případů dochází k nedostatečné péči u chovatelů, kteří ve vidině rychlého zisku začnou, v nuzných podmínkách a ve velkém, s chovem psů a pak nemohou prodat štěňata. Dalším případem jsou lidé, kteří se snaží zastupovat péči útulku a nezvládnou finančně péči o nalezené nebo darované psy. V ordinaci se s týranými psy již setkáváme pouze ojediněle a spíše zprostředkovaně přes útulky, popřípadě klienty, kteří se ochranou týraných zvířat zabývají.