Onemocnění kloubů a jejich řešení
Onemocnění kloubů a jejich řešení.
Nejčastější příčinou kulhání a dlouhotrvající bolesti postihující až 20% dospělých psů je degenerativní onemocnění kloubů, takzvaná artróza. Přirozenou příčinou je stárnutí a s ním spojené opotřebení kloubů. Může se také vyvinout následkem nadměrné pohybové zátěže, úrazu a vrozených dědičných defektů. U psů jsou všeobecně náchylnější rychle rostoucí velká a robustní plemena – labradorský a zlatý retrívr, bernský salašnický pes, německá doga, německý ovčák a rotwailer. Z koček himalájská, perská a siamská. Hlavními příznaky je opatrný pohyb, ztížené vstávání, neochota jít do schodů a z nich, naříkání a ohánění se při doteku. Příznaky jsou většinou intenzivnější po odpočinku.
Osteoartróza je nutná v některých případech řešit chirurgicky. I u psů se provádí totální endoprotéza kyčelního kloubu, u drobných plemen se upřednostňuje resekce hlavice a krčku stehenní kosti. U jiných kloubů v bolestivých případech je možné provést takzvanou artrodézi, což je zpevnění a přemostění kloubu ploténkou.
Méně zatěžující a v některých případech dostatečně účinné jsou konzervativní metody léčby. Vždy se snažíme o optimalizaci váhy. Ve skupině ortopedických pacientů je obézních jedinců až 80%. U psů středního věku a starších volíme krmivo pro seniory s vyšším obsahem vlákniny a nízkým obsahem kalorií. Na trhu jsou pro ortopedické pacienty přímo mířené diety s obsahem omega-3-mastných kyselin z rybího tuku, glukosaminu a chondroitin sulfátu. Doplňují stavební látky chrupavky, napomáhají zpomalit její rozpadání a tiší zánět v kloubech. Při bolestivém stavu omezíme zátěž, dojde ke zklidnění zánětu a zlepšení hojení. Po úrazech a operacích kloubů dochází ke zvazivovatění kloubního pouzdra, proto se snažíme se psem rehabilitovat. Předejdeme omezení rozsahu pohybu kloubů, podpoříme fyziologický stav kloubní chrupavky a obnovíme svalovou hmotu. Z léků, které působí proti zánětu, bolesti a zlepšují funkci klubů, je možné použít nesteroidní antiflogistika. Vyhýbáme se glukokortikoidům, mohou vést k poškození kloubní chrupavky a zpomalení hojení.
Velmi oblíbená chondroprotektiva působí protizánětlivě a podporují reparativní procesy v chrupavce a kosti. Součástí kloubní chrupavky jsou buňky chondrocyty, které v případě odúmrti mají pouze omezenou schopnost obnovy a dochází k trvalému poškození chrupavek. Nejpoužívanější z chondroprotektiv je glykosamin a chondroitin sulfát. Vedou ke zlepšení stavu u mírného až středního poškození chrupavky. Po experimentálním narušení kloubnich struktur u psů zpomalilo podávání chondroprotektiv rozvoj artrózy o 5 měsíců. Kloubní tekutina zajišťuje promazávání kloubu, tlumí mechanické nárazy, dodává výživu a odstraňuje metabolické zplodiny. Její důležitou součástí je kyselina hyaluronová, která je produkována kloubním pouzdrem. Zvyšuje hustotu kloubní tekutiny, podporuje chrupavku k tvorbě glukosaminů a snižuje aktivitu degradačních enzymů. Je možné ji podávat ve stravě, ovšem její vstřebatelnost je velmi nízká, do kloubních struktur se dostává pouze asi z 5%. Vhodnější je ji aplikovat nitrožilně, anebo za použití sedace pacienta přímo do postižených kloubů. Ve veterinární medicíně k obnově poškozených kloubních chrupavek a vazů je také možná aplikace mezenchymálních kmenových buněk. Získávají se z kostní dřeně, tukové, pupečníkové tkáně a pupečníkové krve. Jde o nezralé buňky, které mají schopnost se rychle namnožit a přeměnit na jiný buněčný typ, zejména v buňky kostní, chrupavčité, vazivové, svalové a tukové tkáně. Po namnožení ve specializované laboratoři se aplikují přímo do kloubní dutiny, kde obnovují narušenou kloubní chrupavku, kostní tkáň a přilehlé vazy. Nástup účinku je sledován až s odstupem 4 až 10 týdnů, snižuje se nutnost podávání léčiv proti bolesti a asi u 80% pacientů dochází k dlouhodobému zmírnění kloubních potíží.