Drobečková navigace

Úvod > Články > Chov a nemoci plazů – chameleon jemenský

Chov a nemoci plazů – chameleon jemenský



Chameleoni čítají několik desítek druhů, které jsou rozšířeny v Africe, na Madagaskaru, Indii,  Srí Lance a jižní Evropě. Domovinou u nás nejčastěji chovaného chameleona jemenského jsou horské a podhorské oblasti jihozápadu Arabského poloostrova s nadmořskou výškou až 2500 metrů nad mořem. Jedná se o vlhkou oblast s vydatnými dešťovými srážkami o průměrné teplotě 20 stupňů. Životním teritoriem jsou keře a stromy, na nichž ve výšce 1 až 3 metrů přebývají po celý život. Jde o denního tvora upřednostňujícího ke stravě hmyz. Žije samotářsky, v páru nebo ve skupinách. Samice se dožívá 2-3 roky, samec 6 let.

Typickými rysy chameleona jsou ze stran zploštělé tělo, samci mají na hlavě vysokou přilbu. K životu na větvích je přizpůsobený ocas, za který jsou schopni se zavěsit. Po odtržení však nedorůstá. Srostlé prsty tvoří kleštičky s pevným úchopem. Nejdokonalejším smyslem je zrak. Oči se mohou pohybovat nezávisle na sobě všemi směry a kruhovitě srostlá víčka zajišťují průzor ostrého vidění. Kořist sestřeluje lepkavým vymrštitelným jazykem, který je v klidu uložen v hrdelním vaku. Dosahuje délky až 30 cm a při vymrštění rychlosti až 21 km/h. Charakteristická je jeho barvoměna. Po těle jsou rozmístěny barevné zöny a v kůži se barevné pigmenty přemisťují a mění svoji intenzitu. Každý chameleon má své oblíbené barvy, které jsou ovlivněny teplotou, osvětlením, roční dobou, jeho náladou a  pocity. S ostatními jedinci komunikuje i tělěsnými projevy - otřásá a kývá hlavou, posouvá se vpřed a vzad, švihá ocasem, vydává zvukové signály. Pohlavní dospělosti dosahuje již od 4. měsíce, samice je březí 20 až 30 dnů a naklade 10-70 vajec až 3x do roka. Zajímavostí je možnost oddáleného oplodnění – samice si může uchovat živoucí samčí sperma a naklást oplozená vejce až později. U některých plazů, a uvádí se že i u chameleonů, je možné takzvané partenogenetické rozmnožení - naklazení oplozených vajec bez přítomnosti samce, které slouží jako možnost pro přežití druhu v nepříznivých podmínkách. Vzhledem k velkému množství nepřátel jsou však v přírodě bráni jako „spotřební zboží“. Platí pořekadlo chameleon viděný, chameleon sežraný.

Při domácím chovu v teráriu se musíme snažit co nejvíce přiblížit přírodním podmínkám, jako je dostatek slunečního záření a pestrá nabídka stravy. Je třeba zajistit v teráriu rozdílné teplotní hladiny, libuje si na horních vodorovných větvích při teple 30 až 45 stupňů, které zajišťují bodové žárovky. Tělesnou teplotu přijímají ze slunečního záření, ze vzduchu a okolních předmětů. Světelné zářivky zajišťují osvětlení a růst rostlin. Zářivky s UV zářením jsou důležité pro ukládání vápníku a tvorbu pigmentu. Důležité je zajistit dostatečnou vlhkost, denně prorosit, osadit živé rostlinky. Kapky vody olizuje z listů a ze svých tlapek. Přes letní dny je vhodné umožnit slunění venku ve voliéře, anebo v uzavřeném košíku. Jako krmivo předkládáme hmyz, nejvhodnější je cvrček, saranče, šváb, je možné podat i myší holátka anebo potkáňata. Rostlinná strava tvoří pouze 10% krmné dávky, podáváme ovocné plody, květy a listy salátu.. Nejvhodnější je krmení z pinzety, na větvičku v dostatečné vzdálenosti od chameleona přidržíme cvrčka a poklepeme. Stravu však stačí podávat pouze obden a občas zařadit až týdenní půst. Je nutné dodržovat hygienu v teráriu, denně odstraňovat trus a nepozřený krmný hmyz.

Z onemocnění chameleonů se nejčastěji setkáváme se zažívacími problémy způsobenými podáváním nevhodné stravy. Může dojít k nadýmání až k ucpání střeva . Při zkrmování například tvrdých brouků se stav komplikuje výhřezem kloaky. Překrmujeme-li bílkovinnou stravou, při nedostatečném příjmu tekutin a vysoké teplotě v teráriu, zvyšuje se riziko metabolických problémů jako je dna a selhání ledvin. Je vhodné kontrolovat výskyt vnitřních i vnějších parazitů. Takzvaná fibrózní osteodystrofie způsobená nedostatkem slunečního záření a přijatého vápníku se u chameleonů projevuje deformací spodní čelisti. Nízkou teplotou v teráriu nutíme plazy k tlačení se k tepelnému zdroji a dochází k popálení těla a jejich přilby. Časté je přerušení snášky březích samic, které je v některých případech nutné řešit chirurgicky.